režie Petr Weigl

How bizarre, how bizarre... První upoutávka na legendárního Radúze a Mahulenu aneb SM po socialisticku, když je ten pátek třináctého ;-)

Že Jaroslava Obermaierová vždycky nebyla bába Nyklová z večerky, alébrž čupr baba, to již návštěvníci mého webu jistě vědí. Teď dostávají další důkaz, její nejlepší odhalenou scénu. A každému už mohou být jasnější vzpomínky její studentské lásky Michala Pavlaty ze 13. komnaty J.O.: „Jarka Obermaierová byla příliš krásná holka na to, aby mohla chodit jenom s jedním klukem. Tady je veřejný tajemství, že já jsem s ní chodil 5 let, z toho ona se mnou 3“ ;-)

Pro později narozené upozorňuji: ano, je to skutečně ta divná kredenciózní paní z reklamy na kosmodisk, kterou vaši rodiče možná zmiňují díky starým písním a abnormálně velkým brýlím. Já jako o něco dříve narozený si přece jen Naďu Urbánkovou vybavuji jako černobílou docela sexy ženskou, vlajkovou loď módy minisukní 60. let. Barevně už nás v mini-minisukni dokonce okouzlovala i v jednom filmu pro děti. (A předpokládám, že od roku 1966 by s ní coby Viktorií Freie nesčetní puberťáci rádi řešili svůj zásadní problém, i když by pak museli z kapesného zaplatit plátno kanape).
Jak se teď dodatečně ukazuje, uměla prodat to na sobě nejlepší, protože k mému překvapení zjišťuji, že měla ňadra vskutku drobounká.

Velká raritka současné hvězdy Rodinných pout. Jde o v ČR nepříliš známou filmovou adaptaci opery, kterou napsal Fredrick Delius. Její režisér Petr Weigl byl vždy specialista na filmové resp. TV adaptace hudebních děl a prakticky v každé jako bonus svlékl nějakou českou celebritu. Takže se tu s ním ještě mnohokrát setkáme.
Mám problém s datací tohoto filmu, na Netu u něj vesměs najdete 1991 nebo 1992. Nakonec jsem použil rok, který má na svém webu sama Dana Morávková, a který viděl jeden můj přispěvatel v copyrightu kazety, tedy 1989. Předpokládám, že v rámci zmatků po 1989 mohlo skutečně dokončení prací a uvedení filmu trvat do roku 1992.

update 29.12.2021 - krásné čb fotky z natáčení objevil rak.

Velikonoční nadílka je tu! A že stojí za to: nejrozsáhlejší příspěvek za celou historii webu! (Tedy je to samozřejmě i vývojem technologie - při dnešní kvalitě capů už přestalo dávat smysl vyrábět koláže jako za starých časů…)
Legendární filmové zpracování kdysi skandální opery Dmitrije Šostakoviče od klasika tohoto žánru nejen v Č(SS)R Petra Weigla. Pro capy jsem použil HD verzi z ČT art, ale upřímně to velký rozdíl proti SD verzi není, limitující je bohužel už kvalita původního záznamu z roku 1992.
Obětoval jsem se pro web a celou operu poctivě zhlédnul, zajímavý zážitek :-) Mimochodem byť to z těchto capů nevypadá, Markéta tam není nejprsatější herečka a v součtu tam je určitě víc odhalených chlapů. Vzhledem k množství záběrů a kráse dvacetileté Markéty by byl hřích capy nějak výrazně selektovat, takže jich vyšlo tolik. Vesměs jsou bez úprav, jen občas trochu zesvětlené.

Zbylé neznámé mimo Evy Šlosárové ze scény s koupelí.

Když uvážíte, že se v této zfilmované opeře odhalují 2 herečky - Markéta Hrubešová a zde Eva Šlosárová, zdá se neuvěřitelné, že pan režisér stoprocentně není horňák :-) Jde o scénu z koupele žen a mužů a následného skupinového obtěžování/znásilnění služky Axini ztvárněné Evou.
Eva Šlosárová (někdy též Šlossárová, uměleckým jménem Evelyn Schloss) byla umělecká maskérka Československé televize, příležitostná herečka a přítelkyně a častá fotomodelka Jana Saudka.